Zlý vítr může vát. Toť jeho úkoly.
Třást může korunou a nechat kroužit listí.
Čas jeho přišel už. Hle podzim! Nebolí?
My v jeho paskvilech svůj osud můžem’ čísti.
To není vítr jar. On nese šero, chlad,
do srdce vnikne až a v srdci potom běda!
Nadarmo bránit se! Nadarmo proklínat!
Co vítr odnes’ zlý, to nikdo už ti nedá!
Na cestu vydej se, od pólu k pólu jdi.
Hleď, kde se stmívá noc a kde se jitro rdí.
Tak vítr zanes’ to, že najdeš už to stěží.
Tvé nohy umdleny, tvé oči umdleny.
Tvůj hlas zní do prázdna, jen dráždí ozvěny.
Co vítr odnes’ zlý, to v jiných světech leží.