Zelení sám a bez cíle.
Čím, srdce, čím jsi opilé?
Obzory, dálky, širý svět.
– Tichounké meze, polní květ.
Veliká slova, ruch a hluk.
– A konejšivá zeleň luk.
Osudy, cíle, úkoly.
– A koutek, kde nic nebolí,
nebolí marně jdoucí čas,
jedinců útisk, útisk ras,
nebolí vina tvoje skrytá,
nežaluje a nevyčítá.