A byl to podzim. Podzim chvíle šťastné,
kdy nebe modré a vše jarem vlažné,
že maně hledíš na obzory jasné,
zda neuvidíš plovat ptáky tažné.
A byl to podzim. Jeho dotek hebký
jakoby sáhl na všecky i na vše.
Zvonivý jásot padl do kolébky
a chodci přešli, úsměv děcku davše.
A byl to podzim. Zdvihl bezvýznamné,
v detailu každém mohl’s kouzlo čísti.
Zavanul vítr. Sypalo se na mne
odumírající, mdlé listí.