Zelenou klenbou lesa prokmitá
v úseku úzkém rudý západ.
Neronská scéna, krutě barvitá.
„Jaký mře umělec to...“ Možno chápat.
Hýřivé barvy, po nichž přijde stín.
Zříš očarován do té krásy zrádné.
Nad hrobem mládí, v stínu zřícenin,
krev mroucí pozdrav, než tma na kraj padne!