Skip to content
1877–1931

XX.

Viktor Dyk

Má zvláštní přízvuk slovo msta. Kde jeden mrtvý tiše tlí, ať zvolna cesta zarůstá. Ty máš nás, milá, všecky ráda.

Proč jednoho jsi měla víc? Já zabil svého kamaráda. Teď poslouchám. Kdo co mi poví? Tajený jak bych slyšel smích.

Ve větru šelestí to křoví? A nesměj se, má milá, už. Jen pro tebe se všechno stalo a pro to, že je ostrý nůž –

Tys měla, milá, všecky ráda, jak padla kostka, jak byl čas. Jednoho víc. To byla zrada. Hrob přítelův ať zarůstá.

A nesměj se. Mám nůž ten v ruce Má zvláštní přízvuk slovo msta.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.