Otokar Březina, žel, odkvetl.
Každý ho chválil, nikdo nečetl.
Byl mystik, který k výším zaletí.
My zříme chvíle, on zřel staletí.
Skon zavinila chyba maličká:
pan Bílek četl jeho psaníčka.
Rač před Bílkem nás, Bože, ochrániti!
Světlo věčné ať mu svítí!