A duše tvoje vztekem nechvěje se,
ty nevmeteš jim hroznou kletbu v tvář?!
A pustý orkán vším tím nezatřese,
a vylhanou jim nesmete v prach zář?!
A ty jsi neslyšel, jak banálnosti chválí,
a ty jsi neviděl, jak hloupost vítězí?!
A ty jsi netušil, že přiblble se smáli,
a necítil’s jich hrubost bez mezí?!
Ta hrozná nenávist a vášnivá ta zloba,
ta nezachvěla posud duší tvou?!
Tys necítil, jak malichernou doba,
a nechvěl jsi se vášní ničivou?!
Šel’s klidně kol, a v stopách cizích chodil,
jak mušek sbor vždy lampu oblétá?!
Oh, nízkost, všednost – to tvůj celý podíl!
Ode mne odstup, nejsi poeta!