Vše podivné tak a tak licho.
Zastavil ses a dech svůj tlumíš.
To není opravdové ticho.
Toť řeč je, které nerozumíš.
Ne, není ticho, není hlucho.
Tušení v duchu tvém i v těle.
A marně snaží se tvé ucho
zachytit zvuky rozechvělé...
A vida kraje všecky vzruchy
procházíš jím jak cizí říší.
Tak nervosní jsi jako hluchý,
jenž vidí řeč, však neuslyší.