VIII. Zavřeny nyní všechny cesty vyšší,

Zavřeny nyní všechny cesty vyšší, a barikádou k nim jsou skelety. V takových chvílích prý se pěkně píší vášnivé, vzteklé pamflety

na poety, již prolhaní jsou místy a lehcí jako jarní sníh, na úsměvné a hladké novelisty aventur galantních,

na šedé dny, jež nesou rukou štědrou lži, nízkost, duší porobu, na kalamáře, snící nad katedrou recepty pro dobu. –

Smát bych se chtěl: to tuším dobře činí, to vznese duši nad nebe. Pamflet psát na ty, kteří než já jiní, psát pamflet na sebe.

Tak je to dobře: hladoví psi venku. A ve mně toho mnoho tlí. Tak je to dobře: hladoví psi venku! Je třeba, by se nažrali. –