Hroby mají svoje práva,
hroby k sobě táhnou živé.
Prchni, odleť do modrava.
Bůh zří vše. Však hroby dříve!
Možno žít, kdy v zemi hnije
tvojí duše jedna půle?!
Tělo líné ještě žije,
pochována k žití vůle.
Myšlenky a všechny city
tráva hrobu přísně střeží.
Myšlenky a všechny city
nedozrálé dole leží.
Člověk mdle si oddychává,
jeho rety žízní práhnou.
Mrtví mají svoje práva:
mrtví k sobě živé stáhnou.