Buď s bohem, Praho, s bohem, městský vzduchu,
buď s bohem, nervosní to ovzduší.
Jdu nalokat se venkovského vzduchu.
Co zmůže klid, to člověk netuší.
Je Prozřetelnost, ať se co chce říká.
A dění řídí moudře veškerá.
Cos chybělo v mém díle: Bukolika.
Citelná doplní se mezera.
Dne pustá vřava, vysilujíc, děsíc
to mraveniště městské zhnusí ti.
Jak nad Brixenem kdysi svítil měsíc,
klidně a chladně tobě zasvítí.
Šum lesa, vánek, osení jenž sklání.
A všechno je tak něžně unylé.
Pohanský bože, dej mi požehnání,
svou inspiraci dej mi, Vergile!