Skip to content
1877–1931

Val de Grâce. (III.)

Viktor Dyk

Básníku, klid! Je možno dívat se. Svůj sluch jen napni: jaké zní to struny? Víš, neustálá že to gradace od Červencových dnů až do Kommuny.

A neklidné jsou teď sny státníka. Svých opor tuší hrozící on zradu. Měšťáka časem úzkost proniká: Apačů nůž a oči plné hladu.

Jinak je klid. Co zítřek přinese? Pod okny, slyšíš, Paříž směje se. Façona změnila se ideálu. Propast se pěkně cetkou ověsí.

Zří zádumčivě v příští otřesy Val de Grâce, pomník starých králů.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Val de Grâce. (III.) · Viktor Dyk · Poetry Cove