To nejsou velcí, na něž myslit chci,
obrové země drtící v svém skonu.
Jen jména těch, kdo padli v Červenci,
zaznamenána v Pantheonu.
Já na ně vzpomínám: jsou jména vybledlá.
Co skryto za nimi? To marně duch se ptává.
Zašlosti smutek, noc jež nad ním vlá.
I s těmi jmeny anonymní sláva!
Já na ně vzpomínám: jak dobře umřeli!
Jak horizonty krásně hořely!
A jaký pathos: à bas Charles Dix!
Je večer tichý, večer bez jména.
Nic nereptá a nic už nesténá.
Je ticho to, co mluvívalo kdys.