Noc temná kolem mne. K té nedosáhnu výši.
Hlas zvedám dnes,
k Vám, Achille té války žabomyší,
já, Thersites.
Vy ku stavbě jste ruky nepřiložil,
jen k rozvratu.
Na mořské pláni v chlubné pose ožil
duch pirátů.
Čas tragický. Červánky vzkvetou rudě.
Vy, dalek života,
na nešpanělské oživil jste půdě
tradice Quijota.
Bijete s mlýny dál se s tlupou věrnou,
jež fikcí rozňata.
Nad komedií lkáte malichernou;
oh, moje Golgatha!
Vás neklid štve Vás stále dál a dále
za mráčky, oblaky.
– Jdu, pozdní putovník, ač vědom síly malé,
plašiti přízraky!