Jsem drážděn dny jak chladnou milenkou
a, křesťan, mívám skepse svojí čas.
Tož mladost moje smutna myšlenkou.
Jsou perspektivy, ale schází jas,
netoužím k zlu a k dobrému jsem sláb.
Nechtít být sám! A obávat se mass!
Glossuji; město má svůj zvláštní kvap
a večer má své zvláštní doktriny.
A všeho účel: Z deště pod okap!
Sám stín se horším časem na stíny,
nad chladnou, lstivou, hříšnou milenkou,
nad společností, jež má hlubiny.
A mladost moje smutna myšlenkou!