Skip to content
1877–1931

TAK SEBOU NEBUDEŠ

Viktor Dyk

Tak sebou nebudeš, když v ústraní se schováš, kde tebe nenajdou, kam příliv nesahá. Tak sebou nebudeš. A ještě něco považ: tím více sílí duch, čím více přemáhá!

Z divého chaosu, kde vášeň všech v tvář zírá a všechno kolem jak by zvlčelo, co dříve obzor skryl, se nyní otevírá. A tiše promlouvá, co věky mlčelo.

Víc srdce pochopí, víc oči tvoje vidí a křídla rozepnou se k rozletu. Je jedna samota, samota v hluku lidí, křest pravých, pravých anachoretů.

I to se přihodí, že ranili, že bodli. Než bol jen lázní je, jíž duch tvůj okřeje. Na poušti poustevník ať o spásu se modlí. Věř: nelze ubíti, co v tobě silné je.

Posměch ni nenávist tvých nezastaví kroků, když velkost vedla tě, když žil jsi pro krásu. Buď jako zápasník, jenž, čím víc vidí soků, tím mocněji je puzen k zápasu.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
TAK SEBOU NEBUDEŠ · Viktor Dyk · Poetry Cove