V měsíčním svitu pod mým oknem
Vltavy vlny volně plynou
ukolébávajíce v sen.
Nad portály jsou růže, růže.
A pod arkýři starých domů
minulost splývá s budoucnem.
V měsíčním svitu nad údolím
se tiše tyčí tmavé lesy
na národů dvou pomezí.
Mocněji bije-li tvé srdce
a myšlenka tvá má-li křídla,
probije se a doletí!