Skip to content
1877–1931

Sonet o melancholickém večeru.

Viktor Dyk

Vše tenkrát tesknilo: na rtech ti mrzl smích. Nehleděl tvůrce s pýchou na dílo. Ustydal plamen v očích tesknivých. Vše tenkrát tesknilo.

Pod tíhou mlhy propadal se most, svítilen světlo pod ní selhalo. Hřbitovem velkým byla minulost. Vše tenkrát plakalo.

Hluboko touhy pohřbeny. Zda vyjdou? Na dlažbě ulic tančí bída s bídou. Tvůj rozum truchlí, truchlí cit. Nic nežli srdcí rez a poskvrněné řízy.

Tvůj smutek potkává jen smutek cizí. A nemohou se potěšit.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.