Skip to content
1877–1931

SMÍCH. (II.)

Viktor Dyk

Dějiny jsou tu. Světy se tu drolí. Proud dne je rve kus po kuse. V sensační hře vy hrajete svou roli; já směju se, já směju se.

Dějiny jsou tu. Triumfy či rána. Jdu, nerušena obojím. Jsem k slávě chladná, hanbou nezlekána. Já opojím, já opojím.

Dějiny jsou tu. S hrůzou svou a mocí. Osude, dej se do díla! Živého vítám v chladné zimní noci a mrtvého jsem pohřbila.

Všech dojmů tíž má mysl snadno střásá. Včerejšků sotva pohřeším. Národy trpí; ohrožena raça. Já utěším, já utěším.

Má touha nezná tváře ani jména, a differencí necítí. Kdokoli přijď. Chci býti nasycena. Chci užíti, chci užíti.

Nechápu hoře vašeho ni žalu, nechápu, co je ve hře té. Zastkvím se v hanbě, vykoupám se v kalu. Tož vezměte, tož vezměte!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SMÍCH. (II.) · Viktor Dyk · Poetry Cove