Skip to content
1877–1931

SLOVA NA VEČER

Viktor Dyk

Kolikrát umřeme! Toť řemeslo je prosté a cvikem stalým technika prý roste. Lazare, Kristus? Ne, to ne. Kdos jiný křísí třetího nás dne.

Tolikrát mrtvý dnes si vzpomínám, na všechny zemřelé si vzpomínám... Prý vstanou mrtví, ne však docela. Lesk pohasl a měď se otřela.

Při vzkříšení vždy něco umírá, po smíru vždy se něco zapírá. Mři bez smutku, vstaň z mrtvých bez díků, Sisyfe znuděný, Lazare – dělníku!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SLOVA NA VEČER · Viktor Dyk · Poetry Cove