Říkáte, že se v prázdno bez útěchy
dnů valí proud.
Říkáte, že je marno naše Čechy
z vln kalných vyzdvihnout.
Říkáte, že se hráze nepostaví
pro hrůzy potopy.
Říkáte, že jde soumrak dotíravý
celičké Evropy.
Říkáte, hnus že na večer vždy přijde
pro přešlý den.
Že všechno sklame: ideje a lidé.
A že jste unaven.
Že zmožen odpor staletý a tuhý,
že tma jde do kraje.
Poslední víra, víra druha v druhy,
i ta že vzata je.
To říkáte. A dobře chápu, brachu,
tu pausu v hovoru.
Čekáte, vím to, v naději a strachu
na slovo odporu.