Skip to content
1877–1931

SE STROMU PADÁ...

Viktor Dyk

Svou měl jsem kdysi nenávist. Co bylo, bylo a už není. V mých očích nelze více číst než klid a nežli usmíření.

Já měl jsem kdysi zlý svůj smích. Co bylo, bylo, přešlo dávno. Zbloudilý v mlhách severních jdu. Cítím. Trpím. Vše je správno.

Se stromu padá tiše list a k jihu odlétají ptáci. Zlý úsměv, přešlou nenávist podzimní vítr dnes mi vrací.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SE STROMU PADÁ... · Viktor Dyk · Poetry Cove