Kdo krásným útokům zhoubu strojí? Kdo jako skála v brance stojí? Kdo na zem vrhá se, k nebesům lítá? Kdo míče nejtěžší s bravurou chytá?
Richard Prinn. Na hříšti v Ilfordu publikum tleská. Zase klub domácí vyhrává dneska. Nadarmo forwardi cizí v zlém vzteku
provádí řadami halfbacků, backů, nadarmo kroutí a falšují rány, vše chytá brankář nepřekonaný Richard Prinn.
Richard Prinn jde po ulici. Všude masy rozstoupí se jako moře rudé. A otec oslovuje syna: Vidíš Prinna?
Dobrý den bude dnes; práce se zdaří, neboť jde okolo s úsměvem v tváři Richard Prinn. Ilfordu děvy sledují tajně
muže, jenž slyne v Anglii bájně. Ilfordu děvy blouzní v noci skrytě: Míti dítě, jehož je otcem Richard Prinn!
Černý Jack, náš přítel silné whisky, zlobíval kraj daleký a blízký: – Nejlepší muž Britanie, který? Gladstone, Chamberlain či Roseberry?
Není libo boxovat se trochu? Nejlepší je z Britanie hochů Richard Prinn. Mac Gregorův synek padl v dálce,
zastřelen byl kdesi v burské válce. Mac Gregor se klidně poodvrátí. – Ať jen přijdou Buři s mužstvem hráti, v jehož brance Richard Prinn.
Jaký osud naše barvy stihá? Jaký mrak se na obzoru zdvihá? Prinna není, annály, hle, pláčí. Ušlápli mu hlavu v tuhém matchi.
Akcie klesají, podnik hoří, klejí direktoři. Hlahol zvonů s nejvyšších zní věží. Na hřbitově v Blessy offside leží
Richard Prinn. V Ilfordu smutno. Každý dech tají. Mistrovství ligy klub dneska hájí. Essexští útočí, divák ruce spíná.
Kde máme Prinna? Vyběhl brankář – a míč míjí. Dešť tragedií! Kdo z nenadání
branku to brání? Opustil svůj tichý hřbitov v Blessy bojovat, pro svého – klubu dressy famosní brankář, Richard Prinn.
Cookies on Poetry Cove