Skip to content
1877–1931

PROMENÁDA DIOGENOVA. (VII.)

Viktor Dyk

Slabosti, muž tvůj. Pomalu se zvrhá, když oči příliš navykaly tmám. Nečeká už, až kohout zakokrhá. Bude-li nutno, zakokrhá sám!

Slabosti, muž tvůj. Želím jeho strachu, jenž jeho zdraví vážně ohrozí. Z prachu vzlét k výši, s výše zas je v prachu. A prach ten žere. Bůh mu pomozi!

Upřímně želím Sisyfovy práce. Obnoví stokrát marné úsilí. Veliký problém pro něho je: zdát se. Problém jej láká, problém vysílí.

A je mi líto chudákovy masky, průhledné příliš. Koho oklame? Jak možno věřit v ryzost této lásky, když za ní bázeň jasně poznáme?

Přísahá stejně na boha a modly. V svůj kancionál s pílí nemalou ochoten napsat na rozkaz: jsem podlý. S ozdobnou iniciálou!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PROMENÁDA DIOGENOVA. (VII.) · Viktor Dyk · Poetry Cove