Toť optimismus: robustní a zdravý.
Jen dobré může padnouti mu v klín.
Má víru pevnou. Proto sobě praví:
je víra vše. A lhostejný je čin.
Bez bázně zírá, kde se marně trudíš.
On ví, co ví, a proto jen si hvízd’.
Snad smutno kolem; snad i hnusno. Budiž.
Že k cíli dojde, tím je příliš jist.
A kde se bouříš, hnus kde tebe jímá,
on ví, co ví, a proto vidí líp.
Cíl pouze jasný maje před očima,
kde bídáctví zříš, vidí pouze vtip.
Je škoda plýtvat hořkostí a vzdorem,
kde víra plně k spáse stačí ti.
Toť optimismus. Velký byl by skorem.
Jen pohodlný tolik nebýti!