Vše, proč jsem kdy se chvěl,
vše, proč jsem se kdy vzrušil.
Nač bych dnes myslit měl,
abych se nezasmušil?
Nechci se roztesknit,
můj duch se smutku brání.
Já vítám slavný klid,
jenž po horské jde stráni
tichými kročeji
vysoko nad vývraty,
pln snů a nadějí,
klid chápavý a svatý.