S poslední řádkou románu
jde na autora chvíle měkká,
když strčil smrti za bránu,
jak káže nutnost, svého reka.
„Akt poslední je krvavý,“
tak možno čísti u Pascala.
Chvíle, jež reka popraví,
autora kusu smutek stála.
I když je autor ještě mlád,
psát slůvko konec trochu bolí.
Oč větší smutek pozděj’ pad’
ze závěrečné kapitoly!
Ó, Tvůrče, neznáš tento bol,
člověk-li mře, Tvé dílo zdejší?
Či, vezmu-li to kol a kol,
je autor Boha soucitnější?