Kal, který v tvář ti v dávných letech stříkal,
čas setřel. Daly všechno dny.
Jak přítel tvůj, tak odpůrce tvůj říkal
o tobě: Muž to ctihodný.
Nebylo blouda, který zbraň by tasil
bezúhonného na kmeta.
Ten odmlčel se, kdo snad nesouhlasil.
Zpět kal však časem zalétá.
Ušetřil tebe čas, jenž jiné smete.
Nad hroby druhů zbyl jsi jediný.
– Let kmetských proto dočkal jsi se, kmete,
bys zhanobil své vlastní šediny!