Ten jinoch podivný a v cizím kroji
o skálu opřen hrdě stojí.
Naslouchá Sirén písni mnohohlasé,
sluch nezacpe si, lanem nespoutá se.
A dekorace z doby romantiků.
Je plno pomlček a vykřičníků.
Zní píseň Sirén, vzdouvají se vlny,
než pohyb jeho ruky dvojsmyslný.
Pochopíš, jak ji zlehka zved’;
lze obejmout jí, lze jí zabíjet.
A vida rysy mladistvé a smělé,
poroučející rysy krotitele,
též chápeš, že ten jinoch pyšných citů
dny bez zítřka jde k noci bez úsvitu.