Ten plavčík zpívá si: Za plavby zahynem’.
Je moře bezedné. Jas nebe oklame.
Leč tolik světel je a my jich neminem’.
Tak mnoho lásky je a my ji poznáme.
Dí starý námořník: My nezahynuli.
Nás vichr ošálil a hloubky oklamaly.
Tak mnoho světel je a my je minuli.
Tak mnoho lásky je a my jí nepoznali.