Jsem mráček, který po obloze spěje
a rozplyne se jako sen.
Dnes usmívám se, zítra bez naděje:
ta nejsem, která jsem.
Tvá velikost mne v propasti dno srazí,
v noc prchám jasným oslepena dnem.
Jít chtěla bych až v nejkrutější mrazy:
ta nejsem, která jsem.