Po Čechách pláč a tesknota.
Umřela chudák jednota.
Nemohla dávno na nohy.
Branné ji dobily předlohy.
Nad mrtvou v bílém rubáši
se smutné řeči pronáší.
„Škoda jí, toho poupěte!“
„Nebylo lepší na světě!“
„Ctnost, jakou zřídka viděti!“
„Neublížila kuřeti!“
Tak smutni pro ni nebuďte,
proč odešla, se netruďte.
Neb pravda to, ač nemilá:
Ta mrtvá nikdy nežila.