Přeď chvílí pěl jsem: trarará
a nyní jdu jak němý.
Já jsem ta veselá maškara!
Dnes zima je mi.
Hluk víří kolem promenád,
jde zima, jaro, léto.
Slyšíš-li cosi zasténat,
chvíle je to.
O sladké, žhavé závrati
povídky zbyly kusé.
– Maškaro, chceš se ohřáti? –
– Nemohu se! –
Hluk stále vzrůstá mumraje.
Přípitky: zátky letí.
– Maškaro, tebe třeba je! –
– Neviděti! –
Spálená křídla Ikara
o lásce káží k zemi.
Jsem jinak veselá maškara.
Dnes zima je mi.