To slunce volným žárem pálí,
lenivou rozkoš blíže zve.
– V tom čistém vzduchu jak by vlály
posvátné korouhve.
Příjemně v žilách krev mi proudí.
Jdu lehce jako do tance.
Sklo, na němž oko moje bloudí,
září jak monstrance.
A stromy lehce šumí zlaté.
(Ta jeseň všechno pozlatí.)
Krucifix v ruce, roucho svaté,
kněz bílý žehná ti.