Tak jako u nás pole letí
jak odvanuty zázrakem.
Pak jako u nás kynou děti
vždy mizejícím za vlakem.
Pak jako u nás večer chodí
u trati dívky vesnice.
Pak jako u nás na vlak hledí,
tak dráždivě se smějíce.
Jen jedna z nich je mlčelivá,
ač večer plný naděje.
Ztrnule do dálky se dívá,
a sníš, proč ta se nesměje.