Skip to content
1877–1931

PAPRSEK SLUNCE (II)

Viktor Dyk

Paprsek slunce hrá si s hora se mnou, řídký to host. A vede celou příliš dlouho temnou v budoucnost.

Kdo v budoucnost jde, není nikdy chudý. Má vždy svou část. Včerejší omyly a dneška marné bludy nemohou zmást.

A neuštve ho nikdy pochyb smečka, nezbaví sil. A zahyne-li, ví, že padlé přečká veliký cíl.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PAPRSEK SLUNCE (II) · Viktor Dyk · Poetry Cove