Už jsem složil svých pět švestek
na prsa když pad’ mi cent;
kdo to z čista jasna volá:
Svolej, vládo, parlament?
Už, už lehko v srdci bylo
veselému vyhnanci,
kdo to z čista jasna volá:
protestujte, poslanci?
Baedeckra jsem už si koupil,
prostudoval jízdní řád,
k poslancům kdo náhle volá:
mandátů se račte vzdát?
Mnoho slov a mnoho přání,
ale žádné spasení.
Až ten parlament se sejde,
na věci nic nezmění –
Mnoho slov a mnoho přání
jenom zlo by plodilo.
Protestovat v této chvíli
tuze by nám škodilo –
Mnoho slov a mnoho přání!
Cestou tou však nepůjdem’.
Mandátu se lehko vzdáme,
ale těžko dobudem’.