Skip to content
1877–1931

PAN POSLANEC (XI.)

Viktor Dyk

Tož tedy zmizet. Ale kam? V kterých teď skrýt se krajích? Kam půjdu, nikomu neříkám; jisto, že nepůjdu na jih.

Tam půda horká. A když jdem’ až k samotnému jádru – –: tam dole někde naleznem’ čnít rozvaliny Skadru.

Maličkým byla Evropa vždy láskyplnou chůvou. Jsou říše, kde se mluví teď zvlášť energickou mluvou.

Je možno jeti na sever, na západ, východ se může. Při slově Skadar naskočí tak mnohým husí kůže – –

Jih je však velký. Na to si v čas ještě rozpomínám. Skadar-li minu, mohu jet ledakam ještě jinam.

Je Italie krásná zem’. Výhodu její chápeš. V Skadru, tam stůně Evropa. V Římě, tam stůně jen papež.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PAN POSLANEC (XI.) · Viktor Dyk · Poetry Cove