Šla štědrá dárkyně, šla, každé slovo květ,
šla s okem zářícím a nečekajíc díků.
To srdce horoucí šlo obdarovat svět,
ta hlava nad rakví se vznesla mučenníků.
A došla kterýs chladný, zimní den,
chodkyně křehnoucí, chodkyně unavená,
bez růží, bez slunce, dvé prázdných dlaní jen
a oči vyhaslé a srdce vyloupené.
Toť prostá legenda. Toť příběh očí dvou
a srdce jednoho, jež mřelo bez útěchy.
A v ženě ubité ubila lásku svou
ta země podivná, jež jmenuje se Čechy.