Skip to content
1877–1931

OKNO (IV)

Viktor Dyk

A jak jsem okno pootevřel sluneční se tu rozvil svit. Kde je ten stesk, jenž srdce sevřel? Pospěšte okno otevřít!

Sklo klame vaše zamlžené, nezříti nežli těžký krok, nic nežli tváře zarmoucené a zabloudilých monolog.

A zatím zní to slavně z dálky nad bědou času přešlého. Blaze je lidem jasných očí u okna otevřeného.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
OKNO (IV) · Viktor Dyk · Poetry Cove