Skip to content
1877–1931

OHEŇ (I)

Viktor Dyk

Na nebi hvězdy svítily čistě. Pes ve vsi na měsíc vyl. Já byl na smutném místě.

Leskl se v měsíci sníh. Ztrnula země. Hledal jsem němě v závějích.

V bělostném příkrovu nebylo břehu. Hlas živý nezavolal. Hledal jsem v sněhu plamen, jenž by zaplápolal.

Dobrodružném na pochodu cikáni si oheň zapálili. Ohnivé písmeny se pro mne ve sníh vryly: „I kdybych byl cikánského rodu...“

Jiskérka z ohně zbývala dosud. Ten oheň touha má. Slabýma rukama vyzýval jsem osud.

Zhasne jiskra nebo vzhoří? Osud neodpovídal. Čekání moří. A já jsem dlouho oheň hlídal.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
OHEŇ (I) · Viktor Dyk · Poetry Cove