V dnech osudných, kdy prostý člověk vzrost’
a mnohý obr povážlivě chroměl:
jak chcete jíti v lepší budoucnost,
vy, z minula jenž pranic nezapomněl?
To všecko přišlo, čemu jste se smál,
selhalo všecko, za co vy jste ručil.
Jak chcete jíti v nový ideál,
vy, z minula jenž nic se nenaučil?