Skip to content
1877–1931

Noc, noc mdle kolébá slaboučký den,

Viktor Dyk

Noc, noc mdle kolébá slaboučký den, noc smutná nemluvně houpá a hýčká. – Nechtěl bych doma být, nechtěl snít sen, že dítě dávno má zarudlé očka:

Naučí plakat se, naučí být, než matka do hrobu mlčky je vrátí. Mluviti nejasně, nejasně snít. Po život celý se konfusně ptáti.

Dost je to života pro jeden den. Božstva jsou lakomá, božstva jsou skoupá. Noc, noc mdle kolébá slaboučký den. Noc smutná nemluvně hýčká a houpá.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Noc, noc mdle kolébá slaboučký den, · Viktor Dyk · Poetry Cove