Nestačí role herci. V tom to vězí.
Co vyrovná se této tragice?
Don Juan časem blouzní o askesi
a Kristus rád má časem hříšnice.
A formulovat slyšel jsem to drama
důvěrným hlasem, znícím oddaně:
„Mně mizí štěstí stále pod rukama,
a dítě, chytám moře do dlaně!“
Ne, nikdo nemá na své roli dosti.
Za svoje duch chce vždycky hranice.
Smrtelné touží stále po věčnosti.
Co vyrovná se této tragice?!