Jsme v zakouřené krčmě při konvici.
A chvíle pustých námořnických šprýmů.
Masité Venuše laciné, lákající,
líp hmatat lze, než uviděti v dýmu.
Hle, stará kuplířka, když vše to nestačí,
opatří tobě nové čerstvé zboží.
A přece chvílemi zrak zpět se otáčí,
když číše cinkají a hluk se kolem množí.
Dobře se rozhlédni. Při této orgii
hladový sytí se, žíznivý opíjí,
cos přec však zůstane, co, nikdo jasně neví.
Ostrovy vzdálené, v nichž kouzlo tropů laská,
a moře především, to moře, mužů láska,
jež vraždí rychleji než víno, frej a děvy.