U ohňů dlíme. Každý zádumčiv.
Noc jak pes krotký tiše lehla si.
U ohňů dlíme. Na výzvu „qui vive?“
mnohý, kdo žil, se nám už nehlásí.
Prořidly čety. Prapor prostřílen.
Kdož pyšně v před šli, mdlobou sraženi.
Plápolá oheň, zaplašuje sen.
Po bitvě. Před ní. Jaké tažení!
Zní z lazaretu výkřiky a ston.
Bojiště ticho víc však zaleká.
Zní apel dnes jak umíráčku zvon.
Kdo zítřejšího dne se dočeká?