Skip to content
1877–1931

LEDOVÁ PANNA.

Viktor Dyk

Ledová panna chodí tam dole pod oknem. Ledová panna tváře lepé zdola na okno klepe:

Já tu jsem. Jedenkrát vyšel jsem z domu a za ní běžel. Ledová panna, panna bílá

se ke mně naklonila: Chorý jsem ležel. Tři noci se mi zdálo o panně ledové.

Studily její bílé ruce, studily ledové ruce mé srdce bláhové. Tři noci se mi zdálo

a ještě se mi zdá. Ledová panna se shýbá, ledová panna mne líbá na ústa.

Tři noci se mi zdálo, a dlouhý byl pak den. Ledová panna tváře lepé na okno klepe.

Dnes půjdu za ní ven.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
LEDOVÁ PANNA. · Viktor Dyk · Poetry Cove