Krkavec čeká v důvěře
a snad se dočeká.
Má hlava hlavou žoldnére,
skoro ne člověka.
Má hlava! Čeká. Zkoumá ji
pták černý opodál.
Mně žold jen pro to dávají,
že vše jsem zaprodal.
Jsem najat. Vrah jsem. Lupič. Žhář.
To vše má povinnost.
Jsem najat. Pán má svatozář,
zachoval nevinnost.
Má přísný smysl pro práva
a bohu děkuje.
Je vinen ten, kdo prodává.
Proč ne, kdo kupuje?
Píď země, již mám pod nohou,
mé celé panství je.
Že dva tu žíti nemohou,
jeden se zabije.
Jdu, žoldnéř proti žoldnéři,
žold krev mou zaplatí.
Z nás nikdo v svou věc nevěří.
Co chceš? Jsme najati!
Všech povržení sudba má.
Jsem najat. Vraždím. Toť můj um.
Pán, ten s čistýma rukama
sloužit dává Te deum.
Čin bídný svět-li vyděsí,
že trne nevěře,
pán klidně ruce myje si:
Toť vina žoldnéře!
Krkavec čeká v důvěře
a snad se dočeká.
Má hlava hlavou žoldnéře,
skoro ne člověka.
Jsem vyvrhel. Jsem ohava.
Pán v tvář mi naplije.
Je bídný, kdo se prodává,
kdo koupí, čistý je?