Nad svými akty soudce seděl bled,
svou hrůzu v náhlém ukrývaje stínu.
– – Jen spravedlnost řídí tento svět.
Hájíme právo, stiháme vždy vinu.
Než líc i rub má každý lidský vzruch.
Tam klne kdos, kde jiný stojí v plese!
Já soudím, soudím jako Bůh!
– Věděl bych rád, proč země tak se třese! –
A před oltářem váhal trochu kněz.
– – Hříšného spasím, jestli totiž dá se.
Statky mu káži, kterých šetří rez,
chudoba nutna k jeho duše spáse.
Hoden však mzdy, kdo oblažuje svět.
Ctnost opravdová zatížení snese.
Zatratím zítra, dnes kde žehnal ret.
– Věděl bych rád, proč země tak se třese! –
V svém kabinetu státník klidně děl:
„Mé podkopy jsou dobře připraveny.
Až přijde chvíle, kterou já jsem chtěl,
V boj veštvu vládce, státy, země, kmeny!
Ať vraždí se, když takový můj plán!
Ať vzplane válka ve svém celém děse!
Otvírám zkáze dvéře dokořán!
– Věděl bych rád, proč země tak se třese! –
Než lazzaron jen s líným úsměškem
na úzkost všech se díval u přístavu.
– Dům není můj a není mojí zem’.
Smrt není to, co činí těžkou hlavu.
Pohroma všech mne příliš nezmate.
Já čekám klidně, co mi dnešek nese.
Než pravý důvod proč vy hledáte?
– Vy víte jistě, proč se země třese! –