Hájiti své, života svého plnost,
hájiti půdu, na níž děd náš rost,
hájiti právo, hájit spravedlnost
a proti dnešku bránit budoucnost!
Jak se to kráčí, když ti v pozdrav mává
kdekterá ruka, když vše souhlasí,
růžemi kdekdo cestu zasypává
a vyhrány jsou předem zápasy.
Než hůře jít v boj v plném zmatku doby,
jež za pravdu svůj prohlašuje blud,
jež kamenuje plná záští, zloby
a nechá tobě pelyněk a rmut!
Je nutno konat do úpadu práci
a klidit nevděk za své poslání,
držeti pevně, co se chví a kácí,
to ubránit, co jiní nebrání!
Jak rychle léta utíkají v boji!
Jak rychle v práci letí deset let!
Dnes rozhlédni se. Pevni jsme a svoji.
Obzor se jasní. Nuže, dál a vpřed!